5 klíčových parametrů při výběru obchodního systému

Mých 5 NEJ když vybírám automatický obchodní systém

Pravděpodobně už máte, nebo se chystáte obchodovat automatické systémy ve svém investčním portfoliu. A víte stejně jako já, kolik je nejrůznějších kritérií a parametrů pro výběr a hodnocení systému.

Profit faktor, Sharpe ratio, drawdown, stop loss, skluz plnění (slippage), intradenní nebo swingový systém a kvantum dalších. Ale jak vybrat ta správná kritéria a nezahltit se v moři parametrů?

Nejdříve ze všeho se zaměřuji na 5 bodů. Předpokládejme, že systém, který se chystám testovat splňuje základní kritéria jako je celková výkonnost, důvěryhodný developer a poskytovatel systému a pod.

Moje nejoblíbenější parametry při hodnocení profitabilního obchodního systému jsou následující:

1/ Průměrný obchod

Velikost průměrného obchodu mi řekne, jak se strategie vypořádá s rizikem případného vyššího skluzu při plnění (vstupu/výstupu z) obchodu a s dalšími náklady.

Každý obchod je zatížen svými náklady. Kromě předplatného musím dále počítat se skluzem plnění a komisí brokera. Pokud průměrný obchod není dostatečně velký, přidružené náklady mohou snadno smazat celkový výnos strategie.

Rád vidím průměrný obchod alespoň trojnásobný k nákladům obchodu. 

Například. Při obchodování e-mini S&P futures:

– @ES, hodnota 1 ticku  12,50 USD a musím počítat se skluzem 1 tick

– komise brokera je 2,5 USD / kontrakt

Náklady obchodu jsou 12,5 USD + 2,5 USD při nákupu a 12,5 USD + 2,5 USD při prodeji. Tedy 30,0 USD celkové náklady obchodu (Round Turn).

Neobchodoval bych tedy cokoliv s nižším průměrným obchodem než 75 USD a budu preferovat systémy s průměrným obchodem přes 90 USD. Tedy i v případě, že nebudu mít korektní plnění, to se občas stává – skluz vyskočí o 1 – 2 ticky, tak stále budu zavírat pozici ve slušném zisku.

2/ Celkový počet obchodů

Strategie by měla mít dostatek obchodů v historii, aby bylo možno hovořit o statistické průkaznosti. Za absolutní minimum považuji 350 obchodů v historii, přičemž preferuji strategie s alespoň 700 obchody v historii. Více obchodů přináší vyšší statistickou průkaznost.

Nejčastěji vybírám strategie s 4 – 10 obchody měsíčně. Nehledám strategie obchodující denně nebo skoro každý den. Jsem raději, pokud má strategie pečlivě vyčkává na správné podmínky trhu předtím, než vstoupí do obchodu.

Skalpovací strategie obchodující několikrát denně mají malou hodnotu průměrného obchodu a jeden, dva ticky skluzu navíc dokáží totálně zničit reálné výsledky strategie.

Jsem rád, pokud to tzv. „edge“ strategie, ta její idea, výhoda, není vidět v trhu tak často. Příliš mnoho obchodů v měsíci zvyšuje šanci na snadnější odhalení dalšími tradery. A masivní obchodování potom smaže „edge“ strategie.

Zlaté pravidlo v tomto případě mám 2 – 10 obchodů měsíčně.

3/ Roční distribuce zisku

Preferuji systémy s nejméně 10-letou historií. Ohledně „in-sample“ a „out-of-sample“ periody napíšu některý z příštích článků. Pravidlo „čím více historie, tím lepší systém“ zde ale neplatí.

Historie od r. 2006, 2007 je pro mě dostatečná, pokrývá r. 2007 – 2008, kdy byla hluboká krize na finančních trzích. Historii před rokem 2002 nepovažuji za relevantní pro současné intradenní systémy.

Roční distribuce zisku by měla mít VŠECHNY ROKY ZISKOVÉ s případnou výjimkou v JEDINÉM roce.  Chci vidět zisk každý rok bez extrémních odchylek. Zhruba když nejlepší roky jsou tak dvojnásobné než roky s menšími zisky. Připustím jeden ztrátový rok za 10 let, se ztrátou tak do 10% průměrného ročního zisku.

4/ Měsíční distribuce zisku

V měsíční distribuci profitu rád vidím obchody v každém měsíci, alespoň po 10 měsíců za rok. Dobrý systém nemusí nutně obchodovat každý jeden měsíc.

70%+ měsíců chci ziskových, bez dlouhých ztrátových řad.

3 ztrátové měsíce po sobě by měly být výjimečné, pouze několikrát v celé historii. Nejlepší je, pokud je ztrátový měsíc ohraničen více ziskovými měsíci.  

Platí zde opět, že čím hladší distribuce zisku, tím lépe. Cílem je tvořit zisk po většinu měsíců v roce, nikoliv jeden, dva extra báječné měsíce a zbytek roku špatný nebo nijaký. Na druhou stranu je nutné počítat také se ztrátovými měsíci, 1 – 2 červené měsíce v roce považuji za přijatelné.

5/ Koeficient: Průměrný roční zisk / Nejhorší historický drawdown

To je můj vlastní koeficient, je třeba si ho dopočítat ručně. Zpravidla se v běžných reportech strategie nevyskytuje.

Je to můj nejoblíbenější parametr. Říká mi, jak dlouho by měl drawdown trvat v tom nejhorším případu.

Každá strategie prochází ztrátovými periodami, drawdowny, tomu se nedá zcela vyhnout. Někteří brokeři uvádějí tzv. month-to-month drawdowny, tedy nejhorší ztrátu z měsíce na měsíc. Z toho ovšem nepoznáme, jaký skutečně nejvyšší historický drawdown. Pokud následuje po sobě více month-to-month drawdownů, pak celkový obraz je zcela jiný.

Vždy se ujistěte, že znáte nejhorší drawdown, nejhorší dočasnou ztrátu strategie za posledních 10 let historie. 

Výpočet:

Většina reportů strategie ukazuje průměrný měsíční výnos strategie. Vynásobím to číslo x12 abych dostal průměrný roční výnos. Potom vydělím číslem „worst case drawdown“, tedy nejhorší dočasnou ztrátou.

Nejlepší strategie mají koeficient Průměrný roční zisk / Nejhorší historický drawdown >  2,0  V praxi to znamená, že nejhorší historický drawdown z backtestu je smazán za 6 měsíců.

Nikdy nebchoduji strategie s tímto koeficientem nižším než 1,3, vybírám ty s hodnotou koeficientu přes 1,5. 

 

A to je celé. Možná se ptáte, kde je Profit faktor, křivka Equity, Sharpe ratio a ostatní?

Pokud strategie splní podmínky mých 5 kritérií, je obchodovatelná podle mých měřítek. Profit faktor pak bývá přes 1.6, hezká křivka equity a Sharpe přes 0,35 or 0,40.

Jednoduché a pro mě funkční. Používáte jiné vlastní přístupy? Děkuji za váš komentář.

 

Oldřich Karas

Napsat komentář